Oficiální stránky obce Libiš

Olga Fikotová (* 13. 11. 1932)

- olympijská vítězka v hodu diskem z r. 1956 v Melbourne, od r. 1951 žila a trénovala v Libiši. Její sportovní i životní osudy jsou natolik zajímavé, že je zde otiskujeme.

Text je volně upraven podle článku "Láska prolomila železnou oponu" od Lumíra Proppera - Volno 51/32-34 a knihy Dopisy z Melbourne vydané roku 1957 v Sportovním a turistickém nakladatelství.

Olga Fikotová začínala se sportem v Tatranu Libiš nedaleko od Prahy. Všestrannou sportovkyni, basketbalistku, házenkářku a volejbalistku, objevil diskařský rekordman Zdeněk Čihák a přivedl ji mezi vrhače do areálu tehdejší Rudé hvězdy (poblíž dnešní atletické haly). V té době, v roce 1954, dvacetiletá Olga studovala medicínu a sport brala jen jako zábavu.

Hned při prvním tréninku hodila diskem solidních třiatřicet metrů, což mezi atlety mělo velký ohlas. O rok později se stala mistryní republiky, v olympijské sezóně titul obhájila a na podzim 1956 si vybojovala nominaci na olympijské hry do Melbourne dvěma československými rekordy (51,71 a 51,80 m).

Olympijská vítězka v Melbourne

1956 Již na olympijskou kvalifikaci diskařek v Melbourne v roce 1956 přišlo 50 000 diváků a snad i proto znervózněla. První pokus neuvěřitelně pokazila - disk spíš upustila, než hodila (pouhých 28,60). Druhým pokusem se zlepšila na 50,77 m a rázem patřila mezi favoritky.

Na finále přišlo sto tisíc diváků a Fikotová znovu pokazila první pokus (46,56). Druým se zlepšila (50,09), ale v této sérii se Ruska Ponomarevová zlepšila na 52,04 m. Třetím hodem (52,28) se však Fikotová dostala na první místo. Z vedení se však dlouho ne radovala, další reprezentantka SSSR Irina Begljakovová totiž disk poslala do vzdálenosti 52,54 m.
Čtvrtá série byla klidem před bouří - československá reprezentantka Fikotová dokázala v pravou chvíli vydat ze sebe maximum a pátým pokusem hodila olympijský rekord (53,69 m), což už bylo nad síly jejich melbournských soupeřek.
Stala se tak po Daně Zátopkové další československou olympijskou vítězkou - v atletice nadlouho poslední.

Olympiáda v Melbourne byla pro Olgu Fikotovou nejenom vynikajícím sportovním úspěchem, ale i životním předělem. V olympijské vesnici se potkala s mužem, jenž na těchto hrách vyhrál soutěž kladivářů - s Američanem Haroldem Connollym. Byl o rok starší a zamiloval se do ní na první pohled jako student. Vznikla láska jako hrom a nakonec z toho byla svatba jakých Staroměstská radnice nepamatuje. Svatebním svědkem Olgy byla olympijská vítězka z Helsinek 1952 - Dana Zátopková a její manžel Emil Zátopek byl zase za svědka Haroldovi.

Problémy se svatbou

Jak v období vrcholící studené války po invazi Rudé armády do Maďarska mohlo vůbec k této svatbě dojít?
Harold se zamiloval a dělal všemožné triky, aby se k Olze dostal. Nakonec se mu podařilo přiletět do Prahy, ale vízum měl jen na pět dní a za tak krátkou dobu se svatba Češky s Američanem prostě nedala stihnout. Harold pak odletěl do Vídně a z Rakouska si vyjednal pozvání na seminář v Polsku.
Cestu musel na ruzyňském letišti ze "závažných zdravotních důvodů" přerušit. Zpočátku bydlel v hotelu Paříž, ale jelikož byl stále sledován Státní bezpečností, nastěhovali se s Olgou k Zátopkovým.

Dana Zátopková však měla neustále strach z udání, že u nich načerno přespává Američan a moc ji neuklidnilo ani, když si zažádali o povolení k sňatku. Proto se Emil Zátopek vzhledem ke své tehdejší popularitě rozhodl, že půjde na ministerstvo zahraničí a bude tam za milence orodovat. Dostal se až k náměstkovi ministra, ale byl odmítnut slovy: "To by si mohl každý Američan něco takového vymyslet. Není to tak jednoduché, aby si Američané brali naše děvčata, to ona musí také chtít."
Na námitku, že si to Olga přeje odpověděl: "Ona chce ? Pak už to není tak jednoduché, spíš naopak. To se musí projednat ..." K žádnému posunu tedy nedošlo a Harold musel stále kroužit kolem republiky, žil u německého kladiváře Storcha, který mu zařizoval nejrůznější semináře, aby mohl být Olze poblíž.
Počátkem března 1957 došlo k ustavení Československého svazu tělesné výchovy ČSTV a ustavující schůze se zúčastnil i tehdejší prezident Antonín Zápotocký. Pozváni byli i významní sportovci, mezi nimi i Emil Zátopek i Olga Fikotová. O přestávce Emil vyrazil za prezidentem a přesvědčoval jej, aby zamilovaným olympijským vítězům pomohl. Zápotocký přiznal, že je o celé záležitosti informován, ale povolení sňatků není v jeho kompetenci: "Musí to projít normálním úředním postupem. Já si však uvědomuji, že o tu vynikající diskařku zcela jistě přijdeme. Když jí svatbu nepovolíme a bude dál reprezentovat, při první příležitosti zůstane v cizině. Když svatbu povolíme, skončí to stejně. "
Když se k diskutujícím přiblížila i Olga, napadla ji jedna ze svazových funkcionářek: "No, to se divím, že naše olympioničky vyjedou ven a hned si musí někoho namlouvat.. " Olga se neudržela: "Promiňte, soudružko, ale my jezdíme na olympijské hry i se svými pohlavními orgány !" Tím diskuse skončila, ale svatba byla přece jen povolena a konala se hned za pár týdnů. Olga měla i nadále zůstat československou reprezentantkou.

Fotogalerie

Olga Fikotová (* 13. 11. 1932)
- olympijská vítězka v hodu diskem
z r. 1956 v Melbourne

Olga Fikotová při svém olympijském boji

Světelná tabule olympijského stadionu
v Melbourne se jménem vítězky FIKOTOVA

Předání zlaté olympijské medaile
předsedou Mezinárodního olympijského
výboru Avery Brundagem

Olga Fikotová (* 13. 11. 1932)