Obecní úřad Libiš
Mělnická 579, 277 11 Libiš
tel. 315 682 748
fax 315 687 553
e-mail: obec.libis@libis.cz

 
 

Dnes je - svátek má

 Kostel sv. Jakuba Většího v Libiši
Gotický kostel sv. Jakuba Většího v Libiši je malý jednolodní kostel s pětiboce ukončeným presbytářem s žebrovou klenbou a plochostropou lodí. Datum postavení je nejisté, v literatuře se někdy uvádí, že stavba kostela byla zahájena okolo roku 1080 svatojiřskou stavební hutí, pak by ale nepochybně šlo o významnou památku románského slohu. Do tohoto období však stavba kostela sv. Jakuba v Libiši zařazena není - je jednoznačně gotického slohu. Musí být tedy mnohem mladší.
 
První zmínka o něm je činěna v tzv. Libri confirmationum (uvedené knihy byly vedeny pražským arcibiskupstvím a zaznamenávaly umístění farářů na jednotlivé fary. Záznam je k roku 1357 - datum je však opět nejisté.). 


Jednoznačně se však dá říci, že kostel musel s určitostí stát před rokem 1391, protože dne 25. července 1391 byla uzavřena smlouva s mistrem Petrem Lútkou na stavbu kostela v Medonosích, v níž se klade jako podmínka, aby nový kostel byl vystavěn "in eadem forma prout ecclesia in Lybbysse". Z tohoto by vyplývalo, že řečený stavitel byl také původcem kostela Libišského a tedy jej vystavěl před rokem 1391.

Kostel je cenný především svojí freskovou výzdobou. 
Fresky byly po dlouhou dobu (zřejmě od husitských válek) omítnuty a prakticky se na ně zapomnělo. První známou restauraci libišských fresek provedl akademický malíř Čila v r. 1942-43. Další restaurace proběhly v šedesátých letech 20. století a po r. 1995. 

Kostel obklopuje malý hřbitov a opodál stojí cenná dřevěná zvonice.
Vyobrazení sv. Jakuba nikde na freskách v libišském kostele nepřichází, lze předpokládat že jeho vyobrazení bylo na původním hlavním oltáři spolu s vyobrazením sv. Václava, který chybí mezi vyobrazeními patronů české země, tzv. českého nebe. Jména tvůrců freskové výzdoby i výzdoby oltáře nejsou známá. 

Fresky byly po dlouhou dobu (zřejmě od husitských válek) omítnuty a prakticky se na ně zapomnělo. První známou restauraci libišských fresek provedl akademický malíř Čila v r. 1942-43. Další restaurace proběhly v šedesátých letech 20. století a po r. 1995.

kliknutím zvětšíte
V roce 2002, kdy ničivá povodeň zalila i libišský kostel, sahala voda až po spodní okraj maleb. Ačkoliv byl interiér kostela prakticky zničen, to nejcennější - fresky, voda nezalila.
 
Hlavní funkce kostelíka reprezentoval oltář, který se však v Libiši ze 14. století nezachoval. Smíme předpokládat, že na něm asi byl obraz sv. Jakuba Většího jako patrona kostela a také pravděpodobně obraz sv. Václava, který mezi freskami není, ačkoliv je hlavní postavou tzv. "českého nebe". 

Dodnes zachovalý a pro libišský kostelík malovaný gotický oltář pochází až z první poloviny 16. století. Oltář je pozdně gotický, křídlový, sedmidílný. Predella (podstavec oltáře) je po stranách oble vykrojena, na ní dva vznášející se andělé ve vlajících řízách drží veraikon s tváří Ježíše Krista. Ve středním obdélníkovém poli oltáře stojí dva andělé proti sobě a dotýkají se rukou sloupků vybíhajících v gotické hroty, posázené kraby a fiálou zakončené. Nad ním je vymalována polopostava Ježíše Krista s trnovou korunou. Na štítě je obraz sv. Jakuba, sedícího v poutnickém rouše na nízkém sedadle v pravici má hůl, levicí se opírá o knihu.
 

 Fotogalerie

kliknutím zvětšíte
Věž kostela z r. 1541
kliknutím zvětšíte

Kostel sv. Jakuba Většího - schéma
kliknutím zvětšíte
Kamenná křtitelnice stojící
v severozápadním rohu lodi.
kliknutím zvětšíte
Je možné, že lidské hlavy a tváře na konzolách zpodobňují členy rodiny zakladatele kostela a stavitele Petra Lútku.
kliknutím zvětšíte
Půdorys kostela sv. Jakuba
kliknutím zvětšíte
Část nástěnných maleb
v kostele sv. Jakuba